Novela lékařských prohlídek 2023

Od 1. ledna 2023 dochází ke zrušení povinnosti zaměstnavatelů zajišťovat periodické lékařské prohlídky u nerizikových profesí. Tato změna platí tehdy, pokud periodické prohlídky samotný zaměstnavatel nebo zaměstnanec vysloveně nevyžadují. Zodpovědnost se tak více přenáší na samotné zaměstnavatele nebo zaměstnance.

Změna se vztahuje k vyhlášce o pracovnělékařských službách (vyhl. 79/2013 Sb.), kde jsou intervaly prohlídek rozděleny podle kategorií, ve kterých zaměstnanec práci provádí.

 

V první kategorii se provádí pravidelné prohlídky jednou za 6 let, nebo jednou za 4 roky, pokud zaměstnanec dovršil 50 let věku (nově pokud je zaměstnavatel nebo zaměstnanec vysloveně vyžaduje)

 

Ve druhé kategorii se prohlídky provádí jednou za 4 roky, případně jednou za 2 roky při dovršení 50 let věku zaměstnancem (opět jen tehdy, pokud pravidelné prohlídky zaměstnavatel nebo zaměstnanec vysloveně vyžaduje)

 

V kategorii druhé rizikové a třetí nedochází k žádné změna, pravidelné prohlídky jsou nadále povinné a provádí se jednou za 2 roky, případně jednou za rok u osob, které dovršily 50 let věku

 

Ve čtvrté kategorii opět nedochází k žádné změně a prohlídky je povinné opakovat ročně

 

Vyhláška č. 79/2013 Sb.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)

 

§ 9

(1) Pracovnělékařskými prohlídkami jsou

1. a)vstupní prohlídka, prohlídka periodická a prohlídka mimořádná, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci,
2. b)výstupní prohlídka a
3. c)lékařská prohlídka po skončení rizikové práce (dále jen „následná prohlídka“).

(2) Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

 

§ 10

(1) Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

(2) Vstupní prohlídka se provádí kromě případů stanovených zákonem též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

 

§ 11

(1) Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance, nebo k poškození zdraví jiných osob.

(2) Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví

1. a)v kategorii první se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují
2. jednou za 6 let, nebo
3. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
4. b)v kategorii druhé se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují
5. jednou za 4 roky, nebo
6. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
7. c)v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,
8. d)v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

(3) Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci nebo činnost, jejichž součástí je profesní riziko, pokud není pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 stanovena kratší lhůta, se provádí

1. a)jednou za 4 roky, nebo
2. b)jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle písmene a).

(4) Odstavec 2 nebo 3 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem¹¹) nebo v příloze této vyhlášky stanoveno jinak.

(5) Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

(6) Dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den

1. a)vydání lékařského posudku na základě
2. vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo
3. periodické prohlídky, pokud dosavadní lékařský posudek pozbyl platnosti, nebo
4. b)započetí výkonu práce stejného druhu poprvé sjednaného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr podle odstavce 5.

(7) Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.

 

§ 12

(1) Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

(2) Mimořádná prohlídka se provádí, pokud

1. a)ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo tak stanoví zákon upravující využívání jaderné energie a ionizujícího záření¹²),
2. b)to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
3. c)došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
4. d)bylo nejméně dvakrát zjištěno překročení limitní hodnoty ukazatelů biologického expozičního testu, popřípadě na základě závěrů jiných vyšetření nebo měření prováděných za účelem sledování zátěže organizmu působením rizikových faktorů pracovních podmínek,
5. e)byla při pracovnělékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu zaměstnance, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší, než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo
6. f)byl výkon práce přerušen
7. z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak⁵),
8. v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví, nebo
9. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené;

mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.

(3) Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě

1. a)žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance,
2. b)informace sdělené ošetřujícím lékařem¹³)o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti.

(4) Při mimořádné prohlídce podle

1. a)odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f) bodu 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. b) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření, která jsou nezbytná s ohledem na důvod prohlídky, a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě též lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, který ukončil dočasnou pracovní neschopnost (dále jen „mimořádná prohlídka v neúplném rozsahu“); výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele není třeba požadovat, pokud od vydání posledního lékařského posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců nebo pokud to poskytovatel pracovnělékařských služeb nevyžaduje,
2. b)odstavce 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 nebo odstavce 3 písm. a) se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření podle § 7 odst. 2 a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele (dále jen „mimořádná prohlídka v úplném rozsahu“).

(5) Při provedení mimořádné prohlídky v úplném rozsahu se stanoví nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11. Při provedení mimořádné prohlídky v neúplném rozsahu nedochází ke změně lhůty provedení periodické prohlídky stanovené při předchozí prohlídce podle § 11, pokud z lékařského posudku nevyplývá jinak.

(6) Má-li platnost dosavadního lékařského posudku uplynout v době kratší než 90 dnů nebo dosavadní lékařský posudek již není platný, a dojde-li v této době k souběhu mimořádné a periodické prohlídky, provede se periodická prohlídka; přitom se provedou i vyšetření potřebná pro mimořádnou prohlídku stanovená posuzujícím lékařem s ohledem na důvod provedení mimořádné prohlídky, nebo vyšetření stanovená v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

 

§ 13

(1) Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance podle věty první není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele požadovat.

(2) Výstupní prohlídka se provádí

1. a)při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud
2. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
3. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
4. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání²⁴),
5. b)před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo
6. c)pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Na základě provedení výstupní prohlídky je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala, předáno potvrzení o jejím provedení. Kopie potvrzení se zakládá do zdravotnické dokumentace pracovnělékařských služeb.

(3) Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

 

§ 14

(1) Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit i po ukončení práce, a to za účelem včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. Na základě provedení následné prohlídky se nevydává lékařský posudek.

(2) Následná prohlídka se provádí podle přílohy této vyhlášky, pokud tak stanoví

1. a)příslušný orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo
2. b)jiný právní předpis¹¹).

 

§ 14a

(1) Lékařskými prohlídkami ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání jsou

1. a)lékařská prohlídka uchazeče o vzdělávání ve střední škole nebo vyšší odborné škole; provádí se před podáním přihlášky ke vzdělávání do příslušného oboru vzdělání,
2. b)lékařská prohlídka žáka nebo studenta v průběhu vzdělávání
3. při změně zdravotního stavu,
4. před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu, nejde-li o případy, kdy se posouzení zdravotní způsobilosti osoby připravující se na výkon povolání podle zákona neprovádí,
5. c)lékařská periodická prohlídka (dále jen „periodická prohlídka“) žáka nebo studenta; provádí se jedenkrát ročně, pokud žák nebo student při praktickém vyučování nebo praktické přípravě vykonává rizikové práce; dnem rozhodným pro stanovení termínu periodické prohlídky je den vydání lékařského posudku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu.

(2) Lékařské prohlídky podle odstavce 1

1. a)písm. a) nebo b) bodu 1 se provádějí na základě žádosti zákonného zástupce nezletilého uchazeče o vzdělávání, žáka nebo studenta nebo zletilého uchazeče o vzdělávání, žáka nebo studenta; jde-li o žáka nebo studenta s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, lze tyto prohlídky v nezbytných případech provést na žádost ředitele příslušného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
2. b)písm. b) bodu 2 a písm. c) se provádějí na základě žádosti ředitele školy; jde-li o praktické vyučování nebo praktickou přípravu uskutečňovanou na pracovišti právnické nebo fyzické osoby, vyžádá si ředitel školy pro účely žádosti od těchto osob údaje o druhu a režimu práce, kterou bude žák nebo student vykonávat, a o zdravotních a bezpečnostních rizicích této práce a míře rizik vyjádřené kategorií práce.

 

Zákon č. 373/2011 Sb.

Zákon o specifických zdravotních službách

Pracovnělékařské služby a posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání

Pracovnělékařské služby

 

§ 54

(2) Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak,

1. a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví¹⁰)do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1,

 

Profesní riziko

Profesní riziko definuje část II, přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nahrazuje původní termín „riziko ohrožení zdraví“.

• Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob
• Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů.
• Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků.
• Obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů včetně jaderných a chemických provozů, při jejichž havárii by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců či obyvatelstva a k závažným ekologickým následkům.
• Nakládání s výbušninami, opravy tlakových nádob a kotlů, obsluha kotlů s výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větším a kotelen se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, obsluha tlakových nádob stabilních a tlakových stanic technických plynů, obsluha a opravy turbokompresorů, chladicích zařízení nad 40000 kcal (136360 kJ), obsluha a opravy vysokonapěťových elektrických zařízení, práce na elektrických zařízeních podle jiných právních předpisů.
• Práce v hlubinných dolech
• Práce ve výškách a nad volnou hloubkou, pokud je jiným právním přepisem stanoveno použití osobních ochranných prostředků proti pádu.
• Práce záchranářů s výjimkou zdravotnických záchranářů.
• Práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech zahraničí.
• Noční práce: zaměstnanci pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.
• Další práce nebo činnosti v profesním riziku, které stanoví v rámci prevence rizik, v případech, kdy nelze tato rizika odstranit, zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a práce zařazené do kategorie druhé, jejichž součástí jsou níže uvedené rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.

Rizikové faktory pracovních podmínek podle části I.

• látky s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním – karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B a mutageny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B,látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B
• a. kovová rtuť a její anorganické sloučeniny,
• b. arzén a jeho sloučeniny,
• c. berylium a jeho sloučeniny,
• d. kadmium a jeho sloučeniny,
• e. chróm a jeho VI-mocné sloučeniny,
• nikl a jeho sloučeniny,
• organické sloučeniny fosforu (například organofosfáty – OF a trikrezylfosfát-TKP a další),
• fluór a jeho anorganické a organické sloučeniny,
• trichlorethylen a tetrachlorethylen (perchlorethylen),
• tetrachlormethan, trichlormethan (chloroform), dichlormethan (methylenchlorid), 1,1-dichlor-ethan, 1,2-dichlorethan, 1,1,1-trichlorethan, 1,1,2-trichlorethan,
• vinylchlorid (chlorethen),
• 1,3-butadien (buta-1,3dien),
• aromatické a heterocyklické aldehydy (například 2-furaldehyd (furfural), tetrahydrothiopyran-3-karboxaldehyd, benzaldehyd),
• akrylonitril a jiné nitrily (například acetonitril, propannitril, malononitril, adiponitril dimethylformamid),
• benzen,
• styren (vinylbenzen) a divinylbenzen a styrenoxid,
• aromatické nitro sloučeniny (například nitrobenzen, nitrotolueny, dinitrobenzeny, dinitrotolueny, trinitrotoluen, dinitrofenol, trinitrofenol (kyselina pikrová), dinitro-o-krezol, dinitrochlorbenzen),
• aromatické amino sloučeniny (například anilín, p-toluidin, m-toluidin, benzidin a jeho soli, dichlorbenzidin a jeho soli, 2-naftylamin, 4-aminobifenyl a jeho soli, o-toluidin) se zvláštním zřetelem na C, M a R, pokud některá z těchto sloučenin má tuto klasifikaci,
• polychlorované bifenyly, dibenzodioxiny (například 2,3,7,8-TCDD) a dibenzofurany,
• polycyklické aromatické uhlovodíky (například benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(e)acefenanthrylen, benzo(j)fluoranthen, benzo(k) fluoranthen, dibenzo(a,h)anthracen, chrysen, benzo(e)pyren),
• karbamátové insekticidy (například inhibitory AChE – aldicarb, carbofuran, methomyl, bendiocarb, carbaryl, pirimicarb),
• sloučeniny cínu (vztahuje se pouze na inhalační expozici),
• ethylenoxid (oxiran) a epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan; chlormethyloxiran),
• halogenované alkylethery a arylethery (například bis(chlormetyl)ether a chlorometylmethylether),
• formaldehyd a jiné alifatické aldehydy (například acetaldehyd, butyraldehyd, paraldehyd (2,4,6-trimethyl-1,3,5-trioxan), glutaraldehyd, metaldehyd, akrylaldehyd (akrolein)),
• svařování elektrickým obloukem s ohledem na inhalační expozici, včetně svařování nerezové oceli,
• alergeny a iritancia vyvolávající bronchiální astma a alergickou rinitidu – vysokomolekulární, nízkomolekulární alergeny a látky vyvolávající exogenní alergickou alveolitidu,
• faktory, které způsobují maligní nádory kůže (sluneční záření, umělé UV záření),
• kontaktní alergeny a látky, které mohou vyvolat senzibilizaci při styku s kůží, kontaktní iritancia, které jsou látkami dráždícími kůži,
• látky s převážně aknegenním účinkem typu chladících kapalin a řezných olejů s výjimkou látek uvedených v položce 17,
• další látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci,
• vibrace s přenosem na horní končetiny,
• nepřijatelné pracovní polohy.